Mám mnoho koníčků a vzhledem ke své práci velmi málo času. Vím však naprosto jistě, že život je nádherný a stojí za to žít. Média nás dnes a denně zahlcují negativními zprávami, a tak bych chtěla svůj blog zaměřit pokud možno pozitivně.
A co mě ve skutečnosti vedlo k založení blogu? Náhoda (anebo osud)? Na své cestě životem jsem se dostala až k hledání krásy, naděje, útěchy a lásky ve víře v Boha. V poslední době docházím víceméně pravidelně do katolického kostela na nedělní mši svatou. Začátkem března se pan farář zmínil o návštěvě jakéhosi mladého studenta žurnalistiky, který přišel do kostela napsat reportáž. Přemýšlela jsem , kdo to asi mohl být a napadlo mě, že jedině Vráťa Maňák, náš bývalý absolvent (učím na Gymnáziu ve Stříbře). O dva dny později jsem se čirou náhodou přes své oblíbené webové stránky našeho města dostala na stránky další naší bývalé studentky Karolíny Koblenové a odtud na Vráťův blog. Jeho reportáž mě oslovila natolik, že jsem se rozhodla na ni reagovat.
Ale hlavně jsem zjistila, že spoustu lidí píše prostřednictvím blogů, a protože psaní vždycky patřilo k mým koníčkům, rozhodla jsem se založit si také svůj blog.
A tak jsem tu, vážení a milí čtenáři, ale nechci psát o politice ani o věcech učených a vážných. Chci přinášet radost, pohodu a naději do vašich všedních dnů.